Jako beránky nad mou hlavou
jako červánky nad Jihlavou
jako poklad, co nad něj není
ona je krásná až k zešílení
Jako beránky nad mou hlavou
nikdy do moře nedoplavou
jako touha, co duše plení
ona je sladká až k zešílení
Je v tom kousek poezie
koukat se, jak venku lije
a sušit svou letní košili
Z nebe padá chlad a voda
šedá, to je skvělá móda
kanály jsou namol opilý
Milenci, co v parku žili
se v tom dešti rozpustili
uválená tráva ožívá
Kavárnám se okna potí
študák srká horký pití
pálí jako mladá kopřiva
Je v tom kousek poezie
smutku a melancholie
když tě voda na kost promočí