Jako beránky nad mou hlavou
jako červánky nad Jihlavou
jako poklad, co nad něj není
ona je krásná až k zešílení
Jako beránky nad mou hlavou
nikdy do moře nedoplavou
jako touha, co duše plení
ona je sladká až k zešílení
Plamínek petrolejky do tmy zabliká,
divadlo stínů začíná,
hlavní jsou všechny role, každá replika
v týhletý frašce váhu má,
podivný siluety na zdi pokoje,
pavouci lezou z pavučin,
sám sobě nevěřím a ptám se, kdo to je,
jistota měkne jako cín.
Na zeď se promítají naše obrazy,
koukej, ten křivák je můj stín,
světlo mě zahřeje a pravda zamrazí,
lampu mi přines’ Aladin,
podivný siluety na zdi pokoje,
pavouci lezou z pavučin,
sám sobě nevěřím a ptám se, kdo to je,
ten křivák na zdi je můj stín.
Můj stín v koutě se láme,
můj stín, nad hlavou kříž a v ruce kámen,
můj stín, zlomený stín,
můj stín, zlomený stín.
Plamínek petrolejky do tmy zabliká,
divadlo stínů má svůj řad,
hlavní jsou všechny role, každá replika,
a prsty chtějí pookřát,
podivný siluety na zdi pokoje,
pavouci lezou z pavučin,
sám sobě nevěřím a ptám se, kdo to je,
jistota měkne jako cín,
sám sobě nevěřím a ptám se, kdo to je,
ten křivák na zdi je můj stín.
Můj stín v koutě se láme,
můj stín, nad hlavou kříž a v ruce kámen,
můj stín, zlomený stín,
můj stín, zlomený stín.