Jako beránky nad mou hlavou
jako červánky nad Jihlavou
jako poklad, co nad něj není
ona je krásná až k zešílení
Jako beránky nad mou hlavou
nikdy do moře nedoplavou
jako touha, co duše plení
ona je sladká až k zešílení
Naproti v domě
světýlko mám
svítí jak naděje
svítí a zahřeje
když zuby drkotám
Je nám líp
já a ty mezi spáči
světla mám
co oči ráčí
Svití mi do tmy
jak naděje
nikdo se nedoví
jakého pohlaví
vlastně světýlko je
Blikotá
můry svá křídla smáčí
jenom já
vím, oč tu kráčí