Jako beránky nad mou hlavou
jako červánky nad Jihlavou
jako poklad, co nad něj není
ona je krásná až k zešílení
Jako beránky nad mou hlavou
nikdy do moře nedoplavou
jako touha, co duše plení
ona je sladká až k zešílení
Málo vidí slepne tiše den za dnem
stmívá se jí v očích v šeru hedvábném
A ona mlčí a znovu navléká si nit
V půli černé niti chce odejít
Než se kolem celé šaty obšijí
za tu noc se čtyři lidé opijí
A ona mlčí a znovu nit si navléká
Steh je cesta dlouhá a daleká
V synkopách stroj si zpívá
v očích se připozdívá
Noc plyne noc vše splaví
noc černá jako cívka hedvábí
Málo vidí nad šitím se naklání
lampu halí černý mrak a zaclání
A ona mlčí a znovu navléká si nit
Život značí došít a odejít…