Jako beránky nad mou hlavou
jako červánky nad Jihlavou
jako poklad, co nad něj není
ona je krásná až k zešílení
Jako beránky nad mou hlavou
nikdy do moře nedoplavou
jako touha, co duše plení
ona je sladká až k zešílení
Vstávej
slunce ve vlasech máš
tak vstávej
zhasni každou noc zvlášť
ticho za mříží
do snu nahlíží
řekne: Příteli můj
Vstávej
slunce ve vlasech máš
tak vstávej
zítra se nedovoláš
rána v Paříži
světla na kříži
a tak příteli můj
Nespi a vstaň…
Tak jako slunce sněhy
vídá možná ve snu
hada štír
v hlavě ti lítá netopýr
a podzim dozlatova
líbá svoji vesnu
v mlhách mír
a zase svítá
A tak vstávej…