Slyšíš mé modlení
miluj mě, miluj mě
na prach se proměním
zachraň mě, zachraň mě
V míru, ne v souboji
ať je mi do pláče
to letí sokoli
rychlostí tryskáče
Nej, nej, nej,
nejhezčí je láska ještě plachá,
když se pak s uzarděním o všem možném tlachá.
On má rád motory a ona sport, hory,
určitě též zdrbnou kantory.
Na to pak se nejraděj' vzpomíná.
Nej, nej, nej, nejspíš si pak koupí lóži v kině,
jak hrabě Monte Christo a ta vévodkyně,
ona je doslova jak Jana Brejchová,
Jean Marais se mužnějc' nechová.
Na to pak se nejraděj' vzpomíná.
Cestou z kina nehledí na věžní hodiny,
ale ty stejně nejdou.
Kliďánko si smáčí nosy v porci zmrzliny.
Nej, nej, nej, nejrychlej' čas letí v době schůzky.
Proč člověk nemůže jít z domu bez propustky?
To je hned řečnění pro malé zpoždění,
rodiče se v tomhle nezmění.
Na to pak se nejraděj vzpomíná.