Neste mě, neste, ptáci, do nebes
k divokým kachnám volám přes vrátka
Skřivan ať zanechá mě blízko hvězd
a straky odnesou má zrcátka
Neste mě, neste, ptáci, do nebes
divokým kachnám čechrám peřinky
Přes moře žluté přejdu lila vřes
a straky odnesou mé hodinky ještě dnes
Leden, je leden
a vítr střechy holí
cizí stopy
ve sněhu na terase
ještě jeden
rum do koly hodím
nevolej, nechoď, nepiš
už je to pasé
A tak stojím na konečný
tramvaj číslo pět
na ty tvoje řeči věčný
radši nemyslet
Taková jsem byla hezká
co jsi z toho měl
když na to tak myslím dneska
ani nevím
proč jsi mě tak chtěl
Večer, je večer
a sníh mi za krk padá
Ještě čekám
ještě límec zvedám
Leden, je leden…
A tak stojím na konečný
tramvaj číslo pět
na ty tvoje řeči věčný
radši nemyslet
Taková jsem byla hezká
co jsi z toho měl
když na to tak myslím dneska
ani nevím
proč jsi mě tak chtěl
Večer, je večer
a sníh mi za krk padá
Ještě čekám
ještě lístek hledám
A tak stojím na konečný
tramvaj číslo pět
na ty tvoje řeči věčný
radši nemyslet
Taková jsem byla hezká
co jsi z toho měl
když na to tak myslím dneska
ani nevím
proč jsi mě tak chtěl
Leden, je leden
a chodníky jsou bílý
tak se flákám
městem sem a tam
Ještě jeden
citrón hoď si do tequilly
před výkladní skříní zase sám