A jsem zas já
hluboko nad věcí
a jsem zas já
palčivá v záblescích
Dívám se do tebe
lesklá a schýlená
jsem trochu z ocele
a trochu smířená
Ještě mě nehřeješ
a už mě ke zdi strkáš
Zejtra mě prokleješ
teď z horký noci srkáš
Tam někde v tobě skřípe
zrzavej plech
mám sedum životů
a jen jeden vzdech
Ty mě nehřeješ
a už si do mně saháš
Ještě se pořežeš
když prohry ze mě taháš
Hrabeš mi ve zteku –
- je z modrošeda
Já mířím na váhy
ty na medvěda
Ještě nejsem na kolenou!
Dejchám sklo a hlínu zapařenou
Jen trochu vzteku
jen trochu chvění
Klepu si na čelo
a nikdo doma není
Ty mě nehřeješ
jen bleděmodře vrkáš
a temnotou mě opředeš
Už teď mi v duši vrtáš
Zašeptej na dně kruhu:
tak se mi zjev…
Jen zkus to, budu křičet:
mý kruhy nech!
Ještě nejsem na kolenou!
Dejchám sklo a hlínu zapařenou
Jen trochu vzteku
jen trochu chvění
Klepu si na čelo
a nikdo…
Vždyť ty mě vůbec nehřeješ
a už mě ke zdi strkáš…
Ještě nejsem na kolenou!
Dejchám sklo a hlínu zapařenou