Neste mě, neste, ptáci, do nebes
k divokým kachnám volám přes vrátka
Skřivan ať zanechá mě blízko hvězd
a straky odnesou má zrcátka
Neste mě, neste, ptáci, do nebes
divokým kachnám čechrám peřinky
Přes moře žluté přejdu lila vřes
a straky odnesou mé hodinky ještě dnes
Kdybych ti moh dát, to co by sis přála
spoutal bych tě snad jak vlněná šála
mohl bych pak hřát v dosahu tvé šíje
mohl bych pak spát bdění milejší je
mohl bych pak hřát v dosahu tvé šíje
mohl bych pak spát bdění milejší je
Kdybych si měl vzít, všechno po čem prahnu
zkoušel bych pak jít tam, kam nedosáhnu
po liáně z černých vlasů spustil bych se k tobě
kdyby měly ruce možnost hlasu, křičely by obě
po liáně z černých vlasů spustil bych se k tobě
kdyby měly ruce možnost hlasu, křičely by obě
Co ti můžu dát, jenom bílou křídu,
namaluješ nulu tisíckrát, namaluješ bídu
tisíckrát vůbec nic, tisíckrát bílej proužek
tisíckrát zápal plic, žížaly a louže
tisíckrát vůbec nic, tisíckrát bílej proužek
tisíckrát zápal plic, žížaly a louže
Budem si spolu žít na ulici krásně
chce se to jen trochu otužit, zahřejou nás básně
budem si spolu žít zaručeně na dně
chce se to jen trochu připravit, budeme žít v bahně
budem si spolu žít zaručeně na dně
chce se to jen trochu připravit, budeme žít v bahně;